Všímat si budu zejména dvou druhů využití nebo spíše projevu schopností média, protože v podstatě původně určitě bezděčnému. Tato schopnost se dědí v našem rodě v ženské linii.
Ovšem není třeba to pokládat za něco nadpřirozeného či kouzelného, nýbrž je to určitě především věc zvýšené citlivosti a vnímavosti. Protože jsem se s tím od dětství setkávala, hodně jsem o problematice přečetla.
Maminka mi zmiňovala jakousi příbuznou, pratetu nebo něco podobného, z Hradce Králové, odkud pocházeli maminčini rodiče. Ta byla známá tím, že za ní ze širokého okolí lidé chodili a ona jim věštila z očí.
Maminka mi říkala o jejích předvídacích snech. Přitom se jí nezdálo, co se mělo stát v přesné popisné podobě, nýbrž v symbolech a to tak, že třeba když měl někdo blízký zemřít, tak se jí zdálo něco co pro ni znamenalo něco co nejvíc nepříjemného a to vesměs bylo, že jí ve snu trhali zuby.
Tak to já neznám. Mně se rovněž od nejranějšího dětství zdály předvídací sny a to dokonce přesně poukazující na to, co se stane. Což o tom jsem si četla, že mozek zvlášť vnímavého člověka si všímá nejrůznějších detailů, které člověk vidí, ale nemá v běžném denním shonu čas o nich přemýšlet. Ale detaily jsou uloženy v mozku a v klidu v noci ve spánku se spojují do snu, který varuje před tím, co vnímané detaily napovídaly, ale nebyl čas o tom přemýšlet.
A až pak později, když jsem se už v samostatném životě, bez rodičovské ochrany ocitla v různých situacích, tak jsem zjistila účinnost svého šestého smyslu, který mne vždy vedl někam a také i nejspíš zachránil život.
V dalších příspěvcích uvedu příklady.
Žádné komentáře:
Okomentovat